Jednou zprvních významných skladatelských osobností českého hudebního baroka je Adam Michna (1600-1676). Většinu života prožil v Jindřichově Hradci, odkud podnikl jen několik větších cest. Prvky italské hudby převzal patrně z prostředí jezuitských kolejí, s nimiž udržoval již od studií dobré styky - však také většina jeho skladeb vyšla v pražském jezuitském Klementinu. Zatímco Česká mariánská muzika (1647) a Svatoroční muzika (1661) připomínají tradiční kancionály, Loutna česká v svátek, v pátek, v kostele, při stole, jak se líbí každou chvíli, radostně, spasitelně znící, složená a vydaná od Michny z Otradovic Jindřichohradeckého L. P. 1653 - jak zní celý název sbírky - se blíží spíše modernímu cyklu milostných písní. Původně byla napsána pro dva hlasy,dvoje housle, tři violy a continuo, ale protože se party houslí a viol nedochovaly, sbírka vychází v citlivé a poučené instrumentaci Jaroslava Krčka. Michna je vyslovený idylik, lyrik, rozplývající se v něze a vroucnosti, zvláště ve své vánoční pastorální poezii, jíž je ve sbírce věnována téměř třetina rozsahu, a svou typicky českou lidově prostou a periodicky jasně členěnou melodikou má co říci i dnešnímu posluchači.