Pouze pro digitální prodej jsme připravili řadu Nejvýznamnější skladatelé české populární hudby.
Na albech celé této řady jsou skladby záměrně řazeny pouze chronologicky, bez jakýchkoli jiných ambic, než Vám tvorbu našich předních autorů populární hudby představit a zpřístupnit v co největší šíři.

Naši galerii skladatelů, jejichž dílo stále žije a stojí za připomenutí, rozšiřuje červnový jubilant Jaromír Klempíř (*5. června 1944).
V archivu máme na dvě stovky snímků s hudbou J. Klempíře, z nichž jsme vybrali cca 70 skladeb. Mnohé určitě znáte.
Začínáme jednou z prvních skladeb z doby angažmá skladatele v nově založené skupině Apollo (1965), kterou také započala dlouhodobější spolupráce s Karlem Gottem.
Jádrem repertoáru Apolla byly i jeho další skladby, které na našich titulech představujeme (Pouťové limbo, Kdybys byl varhaník, C'est la vie, Kam letí čáp, Večerní chorál, Pošli to dál,...).
Na konci šedesátých let po těžké autonehodě, která mu zabránila hrát na klavír a odjet s Gottem do Las Vegas, nastupuje do Supraphonu jako redaktor a pokračuje v komponování.
V té době vznikají skladby jako Cyrano, Proč ptáci zpívají, Radostí opilý, Lipovou alejí, Hej, páni konšelé atd.
I v dalších letech připravuje skladby pro Hanu Zagorovou, Waldemara Matušku, Evu Pilarovou i pro mnoho dalších předních zpěváků naší tehdejší populární scény.
Vznikají tak např. hity Dobře, že tě mámo mám, Jak motýl křídla mám, Kluci do nepohody, Jen se přiznej, že ti scházím, Když jdou na mužskýho léta, Oheň v duši mé.
Nelze nezmínit i hudbu filmovou, kterou skládal již od r. 1966 - spolu s Janem Klusákem pro film Kulhavý ďábel (režie J. Herz), již sám pro filmy K. Steklého (Slasti otce vlast, Hroch, Podivné přátelství herce Jesenia).

Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby končí stať o Jaromíru Klempířovi slovy:
"Jeho písničky nesledují přizpůsobivé módní vlny, ale vynikají především výraznou a ušlechtilou melodikou."

Foto O. Dlabola