Miroslav Táborský
Vondruška: Smrt šumavského poustevníka - Hříšní lidé Království českého
Podobné tituly
Informace o albu
Kdo by zabíjel muže se svatou pověstí, který nic nevlastnil a nikomu nevadil?
Poblíž hranic s Bavorskem, s nímž má České království napjaté vztahy, je nalezen mrtvý mnich. Komu prospěla záhadná vražda? Na to musí odpovědět Oldřich z Chlumu a jeho pomocníci.
Královský prokurátor Oldřich z Chlumu doprovází purkrabího Pražského hradu Johánka z Poděhús až kamsi na hranice s Bavorskem, kde purkrabí založil se svým zetěm hrad Pušperk sloužící k ochraně území Českého království. Teprve u Domažlic se Oldřich z Chlumu dozví, proč si Johánek jeho přítomnost vyžádal. Hranice s Bavorskem je neklidná, hrozí rozbroje, možná válka. Proto je znepokojivé, že poblíž Pušperku byl nalezen mrtvý poustevník Baltazar, bohabojný muž se svatou pověstí, který nikomu neublížil. Kdo měl zájem na jeho smrti? Souvisí snad s pověstí o zradě poustevníka, který znal tajné stezky v šumavských lesích, jimiž převedl bavorské rytíře, kteří pak padli českému králi do zad? Komu prospěla záhadná vražda? Na to musí odpovědět Oldřich z Chlumu a jeho pomocníci.
Vlastimil Vondruška (1955)
Český historik, publicista a spisovatel, autor mnoha historických detektivních příběhů. Dosud publikoval více než čtyřicet historických románů. Vedle knih s „vyšetřovatelem“ Oldřichem z Chlumu píše i historické epopeje z období Přemyslovců, Lucemburků a husitství. Svou erudici historika uplatňuje i v sérii Život ve staletích. Patří k nejprodávanějším a nejoblíbenějším českým autorům. Za své dílo byl oceněn Zlatou stuhou IBBY, cenou knihovníků SUK a získal sedm cen čtenářů nakladatelství MOBA. Kromě literatury patří mezi jeho zájmy horolezectví, cestování, štípání dřeva, fotografování a pes.
Miroslav Táborský (1959)
Český herec, laureát Ceny Alfréda Radoka za mužský herecký výkon roku v roli Jindřicha v inscenaci Konec masopustu a nositel španělské Goyovy ceny. Na DAMU se dostal napočtvrté, mezitím vystudoval fyziku na pedagogické fakultě. Jeho první angažmá bylo v kladenském divadle, vedle toho si stále rozšiřoval svůj herecký rejstřík – například mimickými rolemi ve Studiu GAG Borise Hybnera. Přelomová pro něj byla spolupráce s režisérkou Hanou Burešovou v Divadle v Dlouhé, významné role ztvárnil v inscenacích Martina Huby (Garderobiér, Král Lear). Dnes ho můžeme vidět v Žižkovském divadle Járy Cimrmana, v Divadle v Řeznické, ve Viole, v Divadle Ungelt a na jiných scénách. Věnuje se také dabingu.